4. schůze Senátu 28.01.2009

k návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění, regulační poplatky

 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,

ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

                                               ( senátní tisk č. 16 )

 

            Senátor Jiří Dienstbier: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Nechci taky odpovídat na to, co nám kolega Julínek hodinu vyprávěl o tom, jaké jsou všechny výhody toho, co ministerstvo zdravotnictví v minulém období udělalo.

            Mohl bych samozřejmě na to říci, jak říkal Winston Churchill, věřím jenom těm statistikám, které jsem sám zfalšoval. Ale o to nejde. Já věřím, že ty statistiky zfalšované nejsou, ale jsou vybrané tak, aby potvrdily to, co ministerstvo zdravotnictví pod vedením kolegy Julínka nám předložilo.

            Budu velmi stručný. Statistika je sice krásná věc, jenomže vůbec neodpovídá tomu, jak se to týká lidí, protože je to průměr. A my tady, co tu sedíme, pro které placení nějakých poplatků je naprosto směšná záležitost, a my si můžeme klidně zaplatit i nadstandardní pokoj s televizí v nemocnici, tak my se tady zabýváme věcmi, nebo prostě nejsme schopni pochopit věci, které se týkají obyčejných lidí.

            Řeknu vám jenom moji zkušenost z volební kampaně na Kladensku, na Kladně, ve Smečně, ve Stochově. Ke mně chodili lidé, staří horníci a poldováci a vdovy po nich, kteří říkali, dělejte s tím, prosím vás, něco, já ještě tak jdu k tomu doktorovi, když je mi blbě, těch třicet korun zaplatím, ale pak si ty léky na vysoký tlak a na cukrovku už nevyzvednu.

            Já si myslím, že vůbec nejhorší věc jsou poplatky v lékárnách. Ostatně nám to také dokazuje praxe, protože nejsou žádné fronty v nemocnicích, kde kraje platí poplatky, ale jsou návaly v lékárnách, kde se neplatí poplatky, protože pro lidi, kteří, vážení kolegové, mají desetkrát, patnáctkrát nižší příjem než máme my tady v Senátu, těch 90 Kč a 150 Kč atd. je velice velká zátěž. A jestliže oni si neberou léky na vysoký tlak nebo na cukrovku, tak to samozřejmě bude mít potom důsledky i pro finance, které se dávají do zdravotnictví.

            Čili já si myslím, že celý tento systém je velice špatně založen. Vím, že je nutná reforma zdravotnictví, že je nutné dbát o veřejné finance. Ale dbát o ně tím způsobem, že postihneme ne nás, ale ty, kteří jsou na tom nejblběji finančně a pokud jde o životní úroveň, tak bychom měli podle mého názoru tím či oním způsobem potvrdit to, co bylo přijato v Poslanecké sněmovně a pak můžeme začít vážnou debatu, seriózní debatu o tom, jak financovat zdravotnictví.

            Děkuji za pozornost.