KORUNA A EURO 12. 08. 08

Nejsem diplomovaný ekonom. Nicméně, v letech 1957-8 nás mladá asistentka na filozofické fakultě, po listopadu jako Rita Klímová velvyslankyně v USA, nechala číst místo hloupých učebnic Smithe, Ricarda, Marxe, Keynese nebo debatovat o Rašínovi. Nabídla nám tím kompas pro snahu orientovat se v zákrutech ekonomického vývoje od šedesátých let po současný chaotický tlak globalizace. Když jako takto poučený laik čtu debaty o výkyvech dolaru, eura nebo koruny, mám proto pocit, že jsem na tom podobně jako renomovaní domácí a světoví bankéři a podnikatelé. Také nevím, co bude.

Těší mě, že Čechům na mořských plážích se díky silné koruně daří lépe než loni, nebo že Čech při koupi Kupkova obrazu Ensemble statique za 1,100 000 eur ve Švýcarsku ušetřil milión korun. My ostatní máme levnější dováženou elektroniku a jiné zboží, a pokud si obchodníci počítají ceny v korunách jako by euro bylo za 35 korun, můžeme si jet nakoupit za hranice. Jsme v Evropské unii a nemusíme platit clo.

O něco hůř jsou na tom všichni, kdo pobírají dotace z EU. Podle odhadů mají dohromady o 150 miliard v korunách méně na modernizaci silnic, rekonstrukce kulturních památek, čističky odpadních vod a jiné ekologické projekty nebo také na výzkum soužití národnostních skupin pracujících v Mladé Boleslavi.

Důsledky pro český vývoz a pro zaměstnanost vyhodnotíme teprve s delším časovým odstupem. Silná měna možná nutí vývozní obory zvyšovat produktivitu a rentabilitu, ale to lze jen v dlouhodobější perspektivě. Dnes se některé podniky pohybují na okraji propasti a rentabilitu mohou zvyšovat jen propouštěním. Některé zahraniční společnosti uvažují o přesunutí výroby jinam. Stěžují si autodopravci, hotely, zeslábl přiliv turistů, pro které jsme se stali příliš drahou zemí atd.

Silná koruna možná brzdí inflaci, ale její současná míra to zpochybňuje. S hodnotou koruny nesouvisí, zvýší-li ČEZ od ledna ceny elektřiny o deset procent. Ceny nafty a plynu neovlivníme, ale za chování státního monopolu, hospodařícího s vysokými zisky, je odpovědný jeho vlastník stát. Koneckonců, těchto zisků může dosahovat jen proto, že jsme si jako daňoví poplatníci zaplatili stavby Dukovan, Temelína, ostatních elektráren a rozvodné sítě, a máme proto nárok dostat z těchto našich investic slušné dividendy.

Martin Jahn, dnes šéf Volkswagenu v Rusku, vidí možné řešení tlaků ve snížení úrokových sazeb a stanovení termínu pro přijetí eura na rok 2012. Oznámení guvernéra Tůmy, že o snížení sazeb banka uvažuje, koruně pomohlo, byť zatím nevíme zda trvaleji.

Koruně by mohlo prospět zjištění, že investoři se s blížícím se koncem rozhazovačné Bushovy administrativy začínají vracet k dolaru. Doufejme, že vědí, co dělají, ale snad jejich nákupu dolarů lze věřit, protože peníze jsou největší zbabělec.

Nic z toho nás ovšem nezbaví nutnosti rozhodnout se o euru a termínu jeho přijetí.

Odpůrci evropské integrace by nejraději euro odmítli vůbec. Kulhánkovy české bankovky jsou hezčí než eura. Ale v korunové izolaci bychom se sami vyřazovali z možnosti rozhodovat o evropské měnové a ekonomické politice, a v širším smyslu o našem vlivu na celkovou politiku Evropské unie. Rozhodnou ministři „tvrdého jádra“ a pak ostatním sdělí, co se bude dít. Někdejší německý kancléř Helmuth Kohl kdysi přijetí eura symbolicky přirovnal k zajištění míru.

Krátkodobé ekonomické argumenty pro a proti jsou možná vyrovnané. Kterým dáme přednost proto závisí na tom, zda chceme odvážně vstoupit do hlavního evropského proudu nebo se ustrašeně krčit v závětří českého skanzenu. K řešení tohoto sporu by přispělo, kdyby se každý občan mohl rozhodnout, zda chce platit v korunách nebo v eurech. Mimo jiné by to znemožnilo, aby v drogerii v Düsseldorfu stál nákup stejných výrobků o polovinu méně než v drogerii české atd. Občané by si to pohlídali stejně jako zrovnoprávnění koruny a eura při vyplácení mezd nebo při placení daní. Podnikům by odpadly potíže ve vztazích s eurozónou a vláda by při kličkování mezi eurofobií a ekonomickými argumenty dostala jasný signál, kterým směrem se čeští občané chtějí vydat.

Vláda se odpovědnosti nevyhne. Rozhodnutí přijmout euro by bylo statečné. Slováci to dokázali. Jak dlouho zase chceme přežívat v našem malém českém krytu? Už do něho stejně prší.